Co dělat, aby škola děti bavila ...

Nikdy dítě do učení nenuťte - Mnozí z vás asi namítnou, že se děti přece učit musí. A když se jim nechce, tak je potřeba je prostě přinutit. To je ale omyl. Daleko jednodušší je, udělat z učení zábavu a připravit vše tak, aby to pro dítě bylo lákavé a ono samo se chtělo probíranou látku naučit. Nechce číst? Střídejte se, hrajte si na objevitele písmenek, hledejte začarovanou písmenkovou zemi, vyprávějte podle obrázků, navštivte spolu knihovnu a motivujte dítě tak, aby číst chtělo. Nechce psát? Vezměte si mouku a pište do ní prstem, pište křídou po chodníku, napište spolu dopis babičce, ukažte dítěti, že psaní je fajn a důležité. Udělejte si prostě z učení společnou záležitost, při které je legrace, nikoli slzy a křik.

• Berte při učení ohled na potřeby dítěte - Každý jsme jiný a každý máme jiné potřeby. Stejně tak je tomu i u dětí. To, co vyhovuje nám, nemusí vyhovovat jim. Je proto velmi důležité, abychom potřeby dětí respektovali. Jestliže dítě potřebuje na učení klid, musíte mu ho zajistit. Pokud si potřebuje o všem popovídat, udělejte si na něj čas a vždy ho v klidu vyslechněte. Potřebuje častější přestávky, dopřejte mu je. Důležité je s dítětem mluvit, abychom věděli, co je pro něj důležité, jak se cítí a co právě potřebuje.

• Nemotivujte děti pomocí odměn a trestů - Takováto motivace totiž funguje jen chvíli a dítě postupně ztratí chuť učit se. Proč by se taky mělo učit, když za to nic nedostane? Malé děti se ale samy od sebe učí a učí se proto, že je to baví a dává jim to smysl. Je to jejich přirozenost. Pokud je ale naučíme, že za dobrou známku dostanou odměnu, přestanou se učit pro vlastní potěšení z poznání a jejich zájem se přesune na získání odměny. Takové učení však přestává mít smysl a získané vědomosti nejsou trvalé.

• Připravujte dětem podnětné prostředí - Člověk má od přírody potřebu překonávat překážky a zdokonalovat se. Proto bychom dětem měli připravovat takové podmínky k učení, aby je to lákalo. Úkoly však nesmí být příliš jednoduché, ale ani moc složité. Pokud děti budou vyrůstat v dostatečně podnětném prostředí, zcela určitě je učení bude bavit a vězte, že bude bavit i vás. Ukažte jim, že svět je zajímavé místo se spoustou věcí, které mohou zkoumat a objevovat.

• Dítě nesmí mít učení spojené se strachem - Strach totiž blokuje myšlení. Dítě doneslo špatnou známku? Než začnete nadávat a vyhrožovat, promluvte si s dítětem, vyslechněte ho a zjistěte, co mu nešlo a proč vlastně špatnou známku dostalo. Bylo to proto, že danou látku neumí, mělo na práci málo času nebo mu zrovna nebylo dobře. Důležité je zjistit příčinu a společnými silami zapracovat na nápravě. Křik ničemu neprospěje, spíše situaci ještě zhorší a dítě si vybuduje k učení odpor. Navíc, nejde přece o známky, ale o to, co dítě doopravdy umí a co umět chce.

• Buďte tu pro něj, jednou vám za to poděkuje - Vyhraďte si na svého školáka čas, který budete věnovat pouze jemu. Dítě potřebuje mít jistotu, že se na vás může spolehnout, že tu budete vždy, když bude potřebovat s něčím pomoct nebo poradit. Je mi jasné, že v dnešní uspěchané době je těžké najít volnou chvilku. Vždyť toho tolik musíme stihnout. Ale věřte, že to vždycky nějak udělat lze. Hrajte si spolu, vymýšlejte různé „vychytávky“, aby učení bylo zábavnější a snazší. Dítě bude šťastné a vděčné, že jste s ním. Společně strávené chvíle vám nikdo nevezme a později, až bude z dítěte také dospělák, můžete vzpomínat, jak to bylo prima, když jste se spolu učili a objevovali svět.

Text: Mgr. Marie Tomanová